Výstup pátý
Výstup V.
Titíž a Máry
MÁRY: Alžběta a Donald jsou teď příliš šťastni, než aby mě mohli slyšet. Mohu vám proto prozradit tajemství. Alžběta není Alžběta a Donald není Donald. Dokážu vám to: dítě, o němž mluví Donald, není Alžbětina dcera, ty děti nejsou jedna a táž osoba. Donaldova dceruška má jedno oko bílé a druhé červené, docela jako dceruška Alžbětina. Ale zatímco Donaldovo dítě má bílé pravé oko a červené levé oko, Alžbětino dítě má červené pravé oko a bílé levé oko! Tak, se celý systém Donaldových vývodů zhroutil, když narazil na tuhle poslední překážku, která ničí celou jeho teorii. Přes neobyčejné shody, které se zdály být nezvratnými důkazy, Donald a Alžběta, protože nejsou rodiči téhož dítěte, nejsou Donaldem a Alžbětou. On si zbytečně namlouvá, že je Donaldem, ona si zbytečně namlouvá, že je Alžbětou. On si zbytečně namlouvá, že ona je Alžběta. Ona si zbytečně namlouvá, že on je Donald: trpce se klamou. Ale kdo je skutečný Donald? Kdo je skutečná Alžběta? Kdo vůbec má zájem na tom, aby trval tenhle zmatek? Já nevím. Nepokoušejme se to zvědět. Nechme věci tak jak jsou. (Jde několik kroků ke dveřím, pak se vrátí a říká k obecenstvu) Mé pravé jméno je Sherlock Holmes. (Odejde)